čas čtení: 5-10 minut

Strava – základní potřeba, která ovlivňuje naše zdraví, náladu i výkon. Přesto je to jedno z nejvíc zmatených témat dnešní doby. Proč? Protože každý má na jídlo názor, ale ne každý má znalosti. Mýtů je tolik, že i odborník se v nich občas ztratí a zároveň je všude plno "zázračných" řešení.

Společnost často vnímá zdravý životní styl jako něco přehnaného, omezujícího. Můžeme slýchat například:

• "To už si neumíš užívat života?" - Jako by péče o sebe byla trest.
• "Jednou ti to neuškodí." – Když odmítneš dort, sladkost nebo něco "nezdravého". Jenže to nikdy není jen jednou.
• "Zase zdravě? Dej si něco normálního." – Jako by zdravé jídlo byla výstřednost.
• "Ty jsi na dietě?" – Automatické spojování konzumace zdravého jídla s hubnutím či dočasnou záležitostí.

Jsou to často nevyžádané poznámky na TVOJE stravování, které začnete slýchat jakmile začnete jíst vyváženě. A proto se ptám – proč se zdravé volby tak často setkávají s odporem? Nejsou to právě ty volby, které nám dávají větší svobodu – v těle, ve zdraví i v tom, jak se cítíme?

Vše začíná už v raných letech, kdy většina rozhodnutí záleží na vašich rodičích, pokračuje ve škole, kde se o výživě vůbec nemluví, a nakonec v pubertě, kdy se můžeme snažit vypadat co nejlépe a můžeme spadnout do kruhu dietní kultury. Z tohohle všeho si odnášíme spoustu nezdravých návyků, nevědomosti a slepých cest, kterých se naprostá většina z nás nezbaví. Po pár letech přijdou zdravotní problémy. Vysvobození nacházíme u lékařů v podobě prášků na tlak, cholesterol, bolesti nebo cokoli jiného. Přitom naprosté většině těchto neduhů, civilizačních onemocnění a negativních nálad se můžeme vyvarovat (anebo zmírnit jejich průběh) právě tím, co si dáváme na svůj talíř.

Většinová společnost vnímá jídlo především jako zdroj potěšení – a často zapomíná, že má primárně vyživovat. Díky tomu jsme se dostali do bodu, kdy velkou část produktů v obchodech tvoří ultrazpracované potraviny často obsahující návykové látky (drogy) – především cukr a alkohol. Zkus se třeba někdy při sledování televize zaměřit na reklamy supermarketů a jaké produkty z akčních letáků nejvíce propagují. Zjistíš, že sleva na alkohol je zahrnuta téměř v každém reklamním spotu. A tak hory ultrazpracovaných potravin plní naše košíky a my jenom sršíme dopaminem, zatímco naše tělo je nutričně podvyživené, protože mu chybí složky, ze kterých nemůže stavět pevné základy na správné fungování.

Svět funguje díky koloběhu energie, která nemůže vznikat ani zanikat, a proto, abychom byli schopni fungovat, musíme jíst. Při konzumaci se setkáváme převážně s organickými látkami – to jsou ty, které staví hmotu v "živé" přírodě.[1] Tyto látky, které staví přírodu, zvířectvo a naše těla, se rozdělují na bílkoviny, sacharidy a tuky. O těch jste již určitě slyšeli, spolu se spoustou mýtů a nesmyslů. Například o neopodstatněném démonizování sacharidů či prostoduché dedukci, že konzumace tuků vede k ukládání tuku v těle. (Tito lidé věří, že tuky v potravě = tuk na jejich břiše.)

Místo toho, kolik čeho přesně jíst a strachování, zda je daná potravina zdravá či nezdravá se spíše zaměřím na přístup ke stravě, protože to je přesně to, co budeš chtít předat svým dětem – těm totiž v prvních pár letech nevysvětlíš, proč jíst více jak 2 g bílkovin na kilogram hmotnosti, když jsem sportovec. Tvoje děti tě budou pozorovat a potom budou opakovat to, co děláš. A vzpomeň si, jak často jíš.

A tak se na následujících stránkách ponoříme trochu hlouběji. Do historie, základních principů, kulturních zvyklostí i slepých uliček, do kterých se člověk snadno zamotá. Ukážu ti pár věcí, které ti mohou pomoci vybudovat si s jídlem lepší vztah – ať už chceš zlepšit své zdraví, předat dobré návyky dětem, nebo si prostě jen víc rozumět s tím, co každý den jíš.

V minulosti byl nedostatek potravy častým a zásadním problémem, který ovlivňoval nejen zdraví, ale i migraci celých populací. Lidé se přesouvali za úrodnější půdou, lepšími pastvinami či bezpečnějšími podmínkami pro zemědělství. Hladomory byly běžné, často způsobené špatnou úrodou, válkami nebo epidemiemi, které narušily produkci a distribuci jídla.

Navzdory těmto omezením hrálo jídlo už tehdy významnou roli v kulturních a společenských rituálech. Hostiny byly symbolem bohatství a moci, ať už v podobě královských slavností, církevních svátků nebo tradičních venkovských oslav. Jídlo tedy nebylo jen nutností, ale i prostředkem vyjádření společenského postavení, identity a tradice - a s tím se setkáváme i dnes.

Srovnání tehdejšího a současného stravování je složité. Naši předkové sice jedli více přirozených a nezpracovaných potravin, ale strádali kvůli nedostatku rozmanitých živin. Výběr jídel byl poměrně malý a denní jídelníček monotónní. S průmyslovou revolucí, globalizací, zefektivněným transportem a honěním se za výdělkem se od "uživení" sebe přešlo k zajištění přebytku potravy v ekonomicky vyspělých zemích a zvětšení její nabídky a rozmanitosti. A bitva o největší tržbu na potravinářském poli mohla začít.

Ve 21. století jsme svědky paradoxu: máme největší počet obézních lidí v historii, ale zároveň i největší počet vyrýsovaných, extrémně fit jedinců. Pozorujeme, že je více extrémů. Dnešní vyvážená strava (s výběrem čerstvých a nutričně bohatých potravin z celého světa) nám umožňuje kombinovat to nejlepší z obou světů – bez hladu a bez ultra zpracovaných potravin. Tak nad tím pojďme aspoň trochu přemýšlet, udělat si z toho o něco větší prioritu a buďme vděční, že si můžeme vybírat.

Snaha prodejců zalíbit se a zachutnat předčila naši racionalitu ve výběru toho, co je pro nás dobré. Potraviny se začaly plnit cukrem, který lze prakticky považovat za drogu, jelikož stejně jako např. pervitin aktivuje mozková centra odměny a způsobuje touhu po dalším příjmu. S umělými barvivy pro atraktivnější vzhled a konzervanty, které prodlužují trvanlivost, se sází na co nejlevnější výrobu, jejíž výsledkem je lahodná kalorická bomba. Pokud dnes vejdete do obchodu, většina potravin a nápojů jsou přesně ty zpracované, oku a jazyku lahodící dobroty, které v žádném případě nejsou ideální volbou ke konzumaci. A hle, přesto jich jsou plné košíky.

Tuto situaci vytváří trh a koloběh peněz, nedostatečné vzdělání v oblasti zdraví a zároveň snadno dostupné množství nepravdivých informací na internetu. Svoji roli zde sehrává také lenost – ověřit si správný zdroj informací totiž chvíli trvá. A v neposlední řadě i netrpělivost, protože chceme mít všechno nejlépe hned a bez námahy.

Každý má názor na jídlo – od vašich blízkých po šarlatány, kteří chtějí jen vydělat. Kritické myšlení je nástroj na vyznání se v nekonečném množství informací. Klíčem je najít si pár důvěryhodných zdrojů, ze kterých čerpat, a i ty si alespoň občas ověřit jinde. Důležité je se vzdělávat. O tom, co je pro nás dobré a o tom, jak jako lidé přemýšlíme. U všeho platí, že jakmile znáte základní principy, jste schopni si spojit informace a hůře tak uvěříte nástrahám a lžím.

Další věc je pokora. Někdy se zkrátka mýlíme a je důležité si to přiznat, abychom se mohli posunout.

Proč se o stravu vůbec zajímat?

Jsme to, co jíme. Opravdu. A to nejen proto, že nám správné jídlo dodává dostatek energie, kterou potřebujeme k dennímu fungování – kdo si myslí opak, tak nikdy nejedl pořádně. Strava přímo může za to, jak naše tělo funguje a regeneruje. Má bezprostřední dopad na civilizační onemocnění, je hlavním faktorem pro hubnutí nebo nabírání svalů a tvoří naši náladu. Mozek je s trávicí soustavou přímo propojen. A to dokonce více, než jsme si mysleli. Způsob našeho stravování ovlivňuje naprosto všechno.

Jak tedy jíst?

Ideálně normálně – 100 % "zdravě". Nicméně chápu, že v dnešní společnosti to může být těžké a občas si každý něco "nezdravého" dopřejeme. Pokud ale máme převážně vyvážený jídelníček, občasná sladkost se v něm opravdu ztratí. Jídlo je vnímáno i jako složka kultury a k jistým příležitostem prostě patří. V tom případě pak záleží na množství – dejte si, kolik vám udělá dobře. Pokud příslušnou potravinu nejíte každý den, jedno jídlo vám celé zdraví nezkazí, stejně tak jako jeden salát k večeři neudělá vaše tělo zázračně zdravé. U "nezdravých" potravin však stále platí, že čím méně, tím lépe.

K pohodlnému stravování, které by mělo vašemu životu přispívat, je nejdůležitější schopnost přizpůsobovat se. Schopnost rychle se adaptovat novým podmínkám je pro náš život snad ta nejdůležitější ze všech. Mít nachystané jídlo v krabičkách (meal-prep) na 3 dny do práce je fajn a ušetří to spoustu času, ale co když pak přijde víkend, a vy nemáte zrovna navařeno? Spadnete do pasti ultra zpracovaných potravin? A co na dovolené? Nebo na večírku s přáteli?

Nejspíš si už teď v sobě nesete spoustu nejrůznějších přesvědčení. A proto začneme s praktickými tipy, které nic nestojí, a můžete je začít dělat hned.

• Nepijte alkohol a nekuřte cigarety – je to jed. Jed, který vás stojí peníze. A vážně ho potřebujete na "uvolnění se" večer v baru? Není na místě se spíš zeptat sebe sama, zda jste ve správné společnosti, pokud se potřebujete uvolnit otupením vašich smyslů?
• Přestaňte kupovat "nezdravé" potraviny. Co koupíte, to sníte. Proto co nekoupíte, to nesníte.
• Udělejte jídlo jednou ze svých priorit. Pozoruji, že je v Česku úplně normální např. půl dne nejíst. Naplánujte si, kdy se zítra najíte. (zároveň se ale vyvarujte přehnaně obsesivního jednání, není to taková věda.)
• Kupujte hlavně zeleninu, ovoce, bílkoviny, zdroje komplexních sacharidů a zdravých tuků.

• Pokud nemáte své stravování v pořádku, suplementy vám nepomůžou – nejdřív se zaměřte na základy a investujte své peníze raději do pořádného jídla.
• Pokud ti nechutná "zdravé" jídlo – nauč se vařit. Bez smažení, cukru a jiných nezdravých ingrediencí. Také to není žádná věda. A vhodných jednoduchých receptů najdete na internetu spoustu.
• Nauč se vnímat i jiné chutě kromě sladké a slané. Věci prostě nějak chutnají a všechno nemusí být přeslazené či plné oleje. Ochutnávejte a mějte rádi různé chutě.
• Pij pouze vodu. V rozumném množství se nemusíte bát ani bezkalorických "zero" nápojů (v přiměřeném množství zde umělá sladidla opravdu nepředstavují hrozbu – množství, které by u vás vyvolalo zdravotní komplikace, je opravdu vysoké)
• Pokud už svoji stravu nějakou dobu řešíš, zajdi si na krevní testy, ať víš, co postrádáš

[1] Zjednodušeně řešeno. Ve skutečnosti se anorganická a organická chemie velmi prolíná. V minulosti se snažila věda tyto dva obory rozlišit a vzniklo z toho nešťastné "živé" a "neživé" rozlišení. Nyní však víme, že život bez té "neživé" (=anorganická chemie) složky nemůže existovat.

A co dál?